Posted on: 26 ledna, 2020 Posted by: Redakce Comments: 0

Dnešními moderními metodami si můžeme ověřovat staré pravdy, které po staletí znali naši předkové. “Nechoď bos po studené podlaze, dostaneš rýmu”. Toto jistě každý z nás slyšel. Pomocí moderních termografů se dají sledovat různé změny v těle v závislosti na teplotě.

Když ohřejeme chodidla na 39 st, celková teplota těla se tím nezvýší, snad jen nepatrně, ale teplota v nose – konkrétně v oblasti sliznic nosních skořep se zvýší také na 39 st. A je tomu i naopak.

Ochladíme-li teplotu na chodidle, klesne i teplota na nosní sliznici

Reflexně chlad způsobí stažení cév, následkem je pak nedostatečné prokrvení, poruší se rovnováha slizničního imunitního systému. Na všech našich sliznicích se vyskytují různé mikroorganizmy, které žijí s naším tělem a jeho slizničním obranným systémem v rovnováze, navzájem se podporují, navzájem se kontrolují.

Jestliže dojde k porušení této rovnováhy výše popsaným procesem prochlazení, dostávají škodlivé bacily zelenou, pomnoží se, zvýší svou toxicitu a začnou tělu škodit. Organizmus musí mobilizovat všeobecné obranné síly a tyto jako první vytvoří zánět na postižené sliznici.

Nejprve se reflexním mechanizmem snaží přemnožený bacil vypudit- prostě začneme kýchat, pak slizniční žlázky začnou produkovat hlen, který má odplavovat všechno, co tam nepatří, a konečně si vyrobí teplotu, protože bacily se nemohou při vysoké teplotě rozmnožovat. To moc dobře známe. Jdeme do postele a za několik dnů se prokrvení obnoví a zánět ustoupí.

Staré lidové přísloví říká- neléčená rýma trvá týden, léčená sedm dnů.

Naši předkové asi správně tušili tento mechanizmus a proto taková onemocnění léčili ponořením nohou do horké vody. Všimli si, že nejčastěji takto onemocněli ti, kteří prochladli, zvláště “od nohou”, když měli promáčené boty, byli delší dobu v chladnu atd. Abych se vrátil k těm moderním metodám. Díky jim byly podrobně sledovány změny na sliznici nosní v průběhu celého onemocnění.

Současně se zánětlivými změnami je vždy poškozena i funkce řasinkového epitelu dýchacích cest.

Ten je jedním z reflexních mechanizmů, jak jsem uváděl výše, protože svým kmitáním vypuzuje cizorodé částečky z dýchacích cest. Když zánět postupně odeznívá, obnovuje se původní prokrvení, sliznice splaskne, ustává produkce vodnatého hlenu a obnovuje se též pohyb řasinek. Bývá to skutečně asi sedmý den od začátku potíží. Uvedený typ podchlazení vyvolává obvykle jen lokální oslabení imunity a rýmu, jestliže však jde o podchlazení celkové, pak bývají důsledky závažnější.

Popsal jsem zde jasnou, všeobecně známou věc. Jedinec udělal chybu – prochladil se, jeho organizmus na to zareagoval výše popsaným způsobem a snaží se nemocné tělo dostat zpět do stavu zdraví. Těžší chybou je, když postižený neulehne do postele a neumožní přirozenému obrannému mechanizmu, aby se tělo vyléčilo. Vezme si paralen, obranné projevy nemoci potlačí a jde do práce. Copak si mohu dovolit nejít do práce, když mám jen rýmu ? Několikrát to takto přechodí a obyčejná rýma již není jen obyčejná, ale chronická. V řeči klasické medicíny to znamená-nevyléčitelná.

Leave a Comment